Toto se ve skutečnosti skrývá za poklesem preferencí Babiše. Expert promluvil

22.06.2014 9:01

SOCIOLOGOVÉ Klesající podpora hnutí ANO i Úsvitu, které byly v loňských volbách vnímány jako protestní strany, má několik příčin. Jednak mizí radikální nálada, což podle sociologa Jana Hartla dopadá především na Úsvit, který sbíral především emotivně podbarvené hlasy. Sociolog Vojtěch Bednář zase upozorňuje na haló efekt a uvadání dojmu ze značek obou těchto hnutí. Analytik Daniel Kunštát zase poukazuje na personální nouzi Úsvitu a konflikty, s nimiž bylo v poslední době spojováno hnutí ANO.

Toto se ve skutečnosti skrývá za poklesem preferencí Babiše. Expert promluvil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andrej Babiš

Dochází ve volbách tak úspěšným, ryze protestním stranám dech? I tak se dá pohlížet na výzkumy agentury STEM a Centra pro výzkum veřejného mínění, které byly zveřejněny ve druhé polovině tohoto týdne. Shodně totiž ukazují nejnižší výsledky pro hnutí Úsvit za mnoho měsíců zpátky, které by ho aktuálně ani nepustily do sněmovny. Hnutí ANO zaznamenalo v červnu u agentury STEM nejnižší voličskou přízeň za poslední čtyři měsíce, u CVVM pak za poslední tři měsíce. 

„Vývoj u Úsvitu přímé demokracie mi přijde logický. Je to typická protestní formace, která sbírá hlasy především emotivně podbarvené a s mělkou motivací na poslední chvíli před volbami. A jak už to povaze této podpory odpovídá, poměrně brzy po volbách se rozpouští, pokud ve společnosti není radikální nálada, nestupňuje se napětí, a pokud se společenská situace stabilizuje. Naše současná situace je charakterizována právě takovou stabilizací a je tedy celkem logické, že v takové situaci hnutí Úsvit ztrácí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl.

Hnutí ANO přezbrojuje, už ho nepodporují jen protestní voliči

U hnutí ANO bychom mohli podobný vývoj očekávat, pokud by se jednalo o typicky protestní formaci. „Ale v našich výzkumech jsme viděli, že hnutí ANO ´přezbrojuje´, co se svého elektorátu týče. Je schopné získávat nové příznivce, a to třeba i z okruhu voličů ČSSD, tedy zavedené strany, takže to nejsou typicky protestní voliči. Ale hnutí ANO získávalo podporu i ze strany někdejších voličů ODS a ještě dříve v minulosti TOP 09. Ukazuje se tak, že hnutí ANO se možná, to je důležité slovo, daří stabilizovat svou pozici a přetvářet se ze strany protestního typu ve stranu běžného typu, a dokonce ve stranu, která je vnímána jako nejsilnější strana vládní koalice,“ konstatuje Jan Hartl.

To, že původně protestní strany začínají v posledních měsících poněkud ztrácet, nepřekvapuje sociologa a mediálního poradce Vojtěcha Bednáře. „Říká se tomu haló efekt a funguje to tak, že když se objeví něco nového, ať je to ANO, Úsvit nebo něco podobného, tak lidé mají tendenci vidět na tom to dobré, to správné, to pozitivní, a tudíž do toho vkládat velkou důvěru, a to znamená i velké naděje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Vojtěch Bednář s tím, že potíž je v tom, že reálná politika nefunguje tak, aby bylo možné provádět rychlé změny.

Jednou vyčerpaný haló efekt už strana ani hnutí zpátky nezíská

„Každý, kdo slibuje a nabízí nějakou rychlou obrovskou změnu, je následně konfrontován s tím, že ji nelze provést tak rychle, jak sliboval nebo jak od něho lidé očekávali. To následně znamená určitý odliv popularity a odliv zájmu. Nutně to ale neznamená, že by takové protestní hnutí bylo odsouzeno k neúspěchu. Může se transformovat do podoby, která je dlouhodobě udržitelná. Ale ten haló efekt funguje jenom velmi krátce a hlavně funguje jenom jednou. Jakmile ho jednou vyčerpáte, podruhé ho už získat nemůžete,“ upozorňuje Vojtěch Bednář.

Pokles preferencí u hnutí ANO a Úsvit nemusí mít podle analytika CVVM Daniela Kunštáta společného jmenovatele v tom, že jde o protestní strany. „U každého z těch hnutí jde o trošku jiné důvody. Hnutí ANO už se etablovalo ve vládě, voliči už ho vnímají jako standardní politickou stranu. A když se ztratí ten pel novosti, neokoukanosti, něčeho, s čím si spojujete určité naděje do budoucna, tak vždy dochází k určitému ochlazení části voličů k tomu politickému subjektu,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Daniel Kunštát.

Úsvit se ocitl v meziprostoru mezi vládou a pravicovou opozicí

Především se ale domnívá, že negativní roli sehrávají konflikty, které se v souvislosti s hnutím ANO projevily. „Právě konflikty jsou tím, co voliči vnímají velmi senzitivně. Mám na mysli zejména spory na Ministerstvu spravedlnosti, které byly velmi medializované. Negativním signálem byly i spory, které se týkaly pražské kandidátky pro komunální volby a skončily stažením exprimátora Jana Kasla z jejího čela. Část voličů to mohlo znejistit, že hnutí ANO není tou ideální stranou, když v ní vznikají takové konflikty,“ myslí si analytik CVVM.

Hnutí Úsvit se do Poslanecké sněmovny dostalo na vlně protestního étosu, když se svezlo s tím, že lidé byli velmi naštvaní na politiky i tradiční politické strany a chtěli zvolit nějakou alternativu. „Voliči Úsvitu mu nedávali hlas kvůli nějakým programovým prioritám, ale házeli ho čistě jako hlas protestní, hlas proti něčemu. Ale teď se Úsvit ocitl v meziprostoru mezi vládní koalicí a TOP 09 s ODS, které vládu kritizují na různých úrovních. Ale pozice Úsvitu je nejasná, nemůže vládu kritizovat z nějakých ideologických pozic, což mohou ODS nebo TOP 09,“ podotýká Daniel Kunštát.

Ideové spory jsou jednoznačně viditelné, hnutím chybí třecí plocha

Ačkoli není hnutí Úsvit na pravolevé škále jednoznačně vyprofilované, má relativně blízko přece jen k vládním stranám. „Proto je v nejednoznačné pozici a ani veřejnost neví, proti čemu teď vlastně Úsvit protestuje. Je-li v opozici, nebo není-li v opozici. Podporuje-li vládní koalici, nepodporuje-li vládní koalici. Problém pro Úsvit je, že ta naštvanost z doby voleb v minulém roce a touha po jakékoli změně ve společnosti už buď není, nebo alespoň opadává. Ta po havlovsku ´blbá nálada´, ze které Úsvit mohl těžit, jakoby opadává,“ zmiňuje analytik CVVM, proč lidé ztrácejí důvod přiklonit se k hnutí Tomia Okamury.

Také sociolog Vojtěch Bednář vidí problém hnutí Úsvit v tom, že se nemá proti komu vymezovat. „Pokud se torpéduje levice a pravice, pokud útočí socialisté na liberály a zase naopak, tak je to jednoznačně viditelné. Ale když se podíváte na program nebo na vnější komunikaci Úsvitu, ale i hnutí ANO, tak tam chybí základní třecí plocha, elementární ideový spor. Pro lidi to není tak snadno čitelné a rozmazává se to, jestli to je koalice, nebo opozice. Ale co je důležité, je obrovský dojem ze značky ANO a Úsvitu, a to následné uvadnutí toho dojmu,“ upozorňuje Vojtěch Bednář.

Úsvit je v personální nouzi a navíc ztratil čitelného nepřítele

Oběma hnutím by přitom teoreticky mohlo nahrávat, že v období mezi volbami se voliči spíše přiklánějí k opozici. Tou Úsvit je a i ANO je tak trochu vnímáno jako opozice v koalici vůči tradiční ČSSD. Přesto jsou pro ně poslední měsíce méně úspěšné. „Jde samozřejmě o nestabilní situaci. Dovedu si představit, že v určitém a zjevně přechodném momentu je hnutí ANO schopné získávat nebo si podržet část původního protestního náboje i část, dejme tomu, takové konstruktivní vládní podpory. Do jaké míry se to může podařit dlouhodobě, závisí na tom, jak se bude situace vyvíjet nejen ve vztahu k plnění vládních úkolů, ale také i vztahu uvnitř vládní koalice,“ říká pro ParlamentníListy.cz ředitel agentury STEM Jan Hartl.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Úsvitu nehraje do karet ani to, že roste důvěra institucím, politikům i spokojenost s politickou situací. „To nehraje do karet žádnému protestnímu hnutí. ANO může profitovat z toho, že se uklidnila situace i z některých vládních kroků, ale z čeho může profitovat Úsvit? Ten ztratil čitelného nepřítele, kritizovanou politickou elitu, vůči níž se mohl vymezit. Vymezovat se vůči těm bývalým stranám by už bylo absurdní, ale stejně tak je pro něj obtížné se vymezovat vůči stávající vládě. Navíc nemá výrazné osobnosti, které by mohly zaujmout. Je tam jen Tomio Okamura, s nikým jiným si lidé Úsvit nespojují. Jsou v personální nouzi, a to je problém. Jeden jediný politik v čele se okouká,“ konstatuje Daniel Kunštát.

Jakmile se vytratí haló efekt, těží z toho díky značce tradiční strany

Výhodou zavedených stran oproti těm novým protestním je to, že například ČSSD je konzervativní strana, která existuje více než sto let. „Je to zavedená značka, je jednoznačně deklarovaná a má tendenci časem jako by emanovat. To znamená, že v okamžiku, kdy pomine haló efekt nových stran či nových hnutí, tak se jako alternativa ukazují strany konzervativní. To znamená ty, které jsou schopny zaštítit se nějakými sty roky existence,“ poukazuje Vojtěch Bednář.

„Projevuje se to až tak, že pokud taková strana vypadne úplně z Poslanecké sněmovny, což se stalo lidovcům, tak váha té jejich značky je tak vysoká, že se dokáže zase vrátit zpátky, že dovede přesvědčit ty voliče. A přesvědčí je právě proto, že zmizí haló efekt pocházející od někoho jiného. Čili, pokud bych měl dát do souvislostí návrat lidovců do sněmovny, tak jednoznačně s úpadem Věcí veřejných, tedy tím haló efektem. Poté, co se haló efekt rozplynul, tak emanovala tradiční značka,“ dodává pro ParlamentníListy.cz sociolog Vojtěch Bednář.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pandemický zákon prošel Sněmovnou. Toto vše bude moct Blatný nařídit

18:03 Pandemický zákon prošel Sněmovnou. Toto vše bude moct Blatný nařídit

Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce pr…