Zbyněk Fiala: Jak koronavirus mutuje

16.02.2021 17:38

Budou za pár měsíců fungovat stejné vakcíny jako dnes?

Zbyněk Fiala: Jak koronavirus mutuje
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Zbyněk Fiala

Vláda schválila návrh pandemického zákona a posílá jej do sněmovny. Plní tak jeden ze závazků, který si vyjednali hejtmani, než požádali o krátké prodloužení nouzového stavu. Boj s koronavirem bude však ještě dlouhý a definitivně rozhodne až očkování, aspoň těch nejzranitelnějších dvaceti procent. Ale bude to skutečně definitivní vítězství? Budou za pár měsíců fungovat stejné vakcíny jako dnes? Ten prevít zdatně mutuje. Nyní se objevilo pár zajímavých zpráv, které přibližují proces mutací koronaviru.

Nové světlo do toho vnáší výzkum lékařské fakulty Pittsburské univerzity. Koronavirus SARS-CoV-2 občas ztratí část genetické informace, která řídí tvar proteinu na hrotech korony. Jde o hroty, jimiž virus proniká do hostitelské buňky (spikes). Uvedený výzkum potvrdil, že změněný tvar hrotu může usnadnit únik před naším imunitním systémem. Tvar molekul na hrotu je totiž jedním ze signálů, podle kterého imunitní systém vetřelce poznává. Koronavirus s pozměněným tvarem korony proto může proniknout do těla nepoznán. To jej zvýhodňuje. Jsme svědky evoluce, která může koronavirus SARS-CoV-2 učinit ještě útočnějším a nebezpečnějším.

Chyby v genetickém kódu viru jsou časté a většinou jsou vzápětí opraveny molekulárním korekčním mechanismem. Ten však nemůže zasáhnout tam, kde část informace zmizela. „Nemůžete opravit něco, co tu není,“ vysvětluje v Science Daily jeden z autorů výzkumu Paul Duprex, ředitel Centra pro výzkum vakcín.

ZDE

Nad studií z výzkumu Pittsburské univerzity se diskutuje už od listopadu, kdy byla poskytnuta vědeckým partnerům ještě před otištěním ve vědeckém žurnálu Science. Řada laboratoří tak mohla tento výzkum podpořit svými daty. Příležitostí je dost. Po prvních zjištěných mutacích, britské a jihoafrické, se vynořují další.

Skupina Paula Duprexe studovala vzorky nabírané v půli loňského roku u pacienta s narušenou imunitou. Přesto bojoval s koronavirem dlouhých 74 dní. Během té bitvy s imunitním systémem byla zaznamenána řada proměn genomu viru. Ke spolupráci pak byl přizván univerzitní kolega Kevin McCarthy se zkušenostmi z výzkumu chřipkového viru, protože ten je považován za přeborníka v kličkování před imunitním systémem. McCarthy se pustil do studia databáze genových sekvencí koronaviru, které byly posbírány po celém světě.

V létě 2020, kdy výzkum začínal, se věřilo, že koronavirus je poměrně stabilní, ale čím hlouběji McCarty pronikal do databáze, tím bylo zřetelnější určité pravidlo proměny. Výpadky genetické informace se odehrávaly na stejných místech sekvence RNA, a sice tam, kde virus může tolerovat změny tvaru svých hrotů, aniž by ztratil schopnost pronikat do hostitelské buňky.

Mezi genetické sekvence, které byly ovlivněny touto mutací, patří podle McCartyho i ta „britská“ varianta, označovaná B.1.1.7. Avšak v době, kdy byla tato sekvence zaznamenána, ještě nebyla rozšířena a známa, šlo o pouhý záznam v databázi. Nikdo také netušil, že znamená zvýšené nebezpečí.

Vzorky odebrané od zmíněného pacienta v pittsburské nemocnici ukázaly, že i když třeba imunitní systém na celkovou virovou zátěž nestačí, stihne podniknout řadu úspěšných bojů. Naše obrana je početná a členitá, a když se jí ještě pomůže, ani změny v tvaru klíčového signálního prvku nezajišťují stoprocentní přežití pozměněného koronaviru.

„Jak moc tyto proměny tvaru koronaviru narušují ochranu našeho organismu, to musíme teprve zjistit,“ informuje McCarthy. Pomůže to pochopit, na jak dlouho nás mohou ochránit existující vakcíny. Šest měsíců? Rok? Pět let? Když známe pravidlo, můžeme se dopracovat i k předpovědi.

Jenže to nebude nic snadného. Koronavirus SARS-CoV-2 si můžeme prohlédnout na stránkách New York Times, kde vedou interaktivní rubriku sledující mutace (New Variants Tracker).

ZDE

Pohled na schéma „britské“ linie B.1.1.7 ukazuje, že z celkového objemu 30 tisíc písmen (bází) RNA tvoří ta genetická informace, podle které se tvoří hroty korony, jen asi desetinu.  I tak je potřeba pro vytvoření těchto hrotů obrovitý počet 1273 aminokyselin. V současné době už bylo zaznamenáno 17 mutací britské varianty se změnami v různých částech genetické informace koronaviru. Z toho osm různých mutací mění tvar hrotů. Některé vznikly vynecháním jedné nebo dvou aminokyselin, jiné záměnou písmene na jednom nebo více místech.

Uvedená linie B.1.1.7 (varianta nazvaná 501Y.V1) byla objevena v prosinci v Británii. Je asi o 50 procent nakažlivější a způsobuje o 35 procent víc úmrtí než základní linie B.1. V současné době už byla zjištěna ve více než 70 zemích. Linie B.1.351 (varianta nazvaná 501Y.V2) byla zaznamenána rovněž v prosinci, tentokrát v Jižní Africe. Má tu nepříjemnou vlastnost, že snižuje účinnost některých vakcín. Linie P.1 (varianta nazvaná 501Y.V3) pochází z Brazílie a je hodně podobná té jihoafrické.

Některé mutace usnadňují přichycení koronaviru k buňce (mutace N501Y). Obsahují je různé linie včetně britské, jihoafrické a brazilské. Další mutace (označovaná E484K) patří k těm, které pomáhají uniknout imunitní reakci. Tu také najdeme v řadě linií. New York Times pochopitelně upozorňují také na domácí mutace, pocházející z Kalifornie, ale zatím se neprokázalo, že by zvyšovaly nakažlivost.

Ponořit se do toho není nic pro amatéry, takže těm nejsou dostupné ani ty předpovědi. Možná jsme měli ten koronavirus dostat i s návodem k použití: Jen pod dohledem lékaře! Skutečně, země stůně, a s tím si neporadí ústavní právníci nebo rozjaření politici.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Platforma pro sociální bydlení: Na konci roku 2020 mělo díky Housing First stabilní domov 375 domácností

7:38 Platforma pro sociální bydlení: Na konci roku 2020 mělo díky Housing First stabilní domov 375 domácností

Česká města a neziskové organizace úspěšně pokračují v zabydlování rodin i jednotlivců.