Václav Musílek: Odjede Trump směrem k západu slunce?

07.12.2020 9:59

Tuto otázku si pokládá známý americký konzervativní komentátor a historik Victor Davis Hanson ve svém článku pro Tribune Content Agency.

Václav Musílek: Odjede Trump směrem k západu slunce?
Foto: Archiv VM
Popisek: Václav Musílek

Navazuje na své dřívější komentáře v nichž napsal , že ať už to bude kdykoli, Donald Trump opustí úřad prezidenta jako „tragický hrdina“.  K popisu tohoto pojmu sahá hluboko do historie. Až k aténskému dramatikovi Sofoklovi, který před více než dvěma tisíci lety poprvé popsal tento archetyp v portrétu rozzlobeného a starého, ale stále hrůzostrašného Aiase a hrdinské, ale tvrdohlavé a sebevědomé Antigony. Příběhy a postavy stejného typu pak Hanson nachází v kultovních amerických westernech, jako jsou Stopaři, Shane či V pravé poledne. 

Legalistická ale impotentní veřejná autorita, idealističtí ale neozbrojení farmáři nebo nekompetentní policejní jednotka se v nich v zoufalství  obracejí k nekonvenčnímu vysvobození. Náhle potřebují Johna Waynea jako strašidelného Ethana Edwarda nebo tajemného pistolníka jako je Shane. Ale přizvat takové manichejské cizince znamená připustit, že status quo váhavého establishmentu selhal. Cizí zachránci však nemají na růžích ustláno. Jejich nezbytný egocentrismus je vnímán s podezřením. Jejich metody sice přinášejí výsledky a záchranu, ale děsí onu zdvořile se chovající společnost, která si však sama pomoci nedokáže. 

Hanson nezapomene připomenout i skutečné postavy americké historie, které se staly obětí límečkových demýtizátorů a zpochybňovačů. Příběhy tří válečných generálů, konkrétně Williama Tecumseha Shermana, George S. Pattona a Curtise LeMaya řadí do stejné skupiny. Nikdo z nich nic nepředstíral. Dali Američanům jasně najevo, že válka je peklo a že jediná věc je horší než brutální zničení protivníka. Prohra. Po vítězném skončení konfliktů byli považováni za příliš excentrické osoby, na které je lépe pozapomenout. 

Jak se dozvídáme z druhé poloviny Sofoklových tragédií a posledních 30 minut klasických westernů, čím blíže se tragický hrdina dostane k úspěchům, tím více ti, které zachránil, zpochybňují jeho metody. Začnou dokola řečnit a psát o jeho necivilizovaných manýrech a vzpurné tvrdohlavosti, ale jen proto, že nyní si mohou dovolit ten luxus litovat své původní žádosti o jeho pomoc. Rozuzlení je stejně tragické, jako předvídatelné.

Zraněný Shane odjede směrem k západu slunce ze zasněženého Grand Tetons ujištěn, že nebezpečí je minulosti, ale s vědomím, že v nastalém klidu není místo pro jeho šestirannou zbraň, která ostatním přinesla spravedlnost a mír. Ve filmu Stopaři zachrání Ethan Edwards svou unesenou neteř, ale bez povšimnutí odejde, zatímco ostatní si za její osvobození gratulují. Gary Cooper v pravém poledni zbaví Hadleyville zločinců, kterých se město obávalo.  Ale hlavní hrdina bude tak znechucen městskou nevděčností, že před odjezdem odhodí svůj odznak do hlíny.

Na generála Shermana se dnes vzpomíná spíše v souvislosti s jeho devastací infrastruktury Georgie během občanské války. Nikoli proto, že tam zlomil odpor otrokářských plantážníků a osvobodil tisíce otroků. Prostořeký Patton, se svými pistolemi se slonovinovou rukojetí, je často připomínán spíše jako šílenec, který věřil v reinkarnaci, než jako génius, který zachránil tisíce sídel před nacistickou zvůlí. Nutno poznamenat, že v Evropě a zejména u nás je právě Patton symbolem vítězství. Nejen Honza Vyčítal trval na tom, že Plzeň osvobodil Patton. LeMay se zálibou ve žvýkání tabáku byl tím, kdo více než kdokoli jiný zničil japonský imperiální průmysl a vytvořil účinný odstrašující systém ve studené válce. Nakonec skončil karikovaný jako oříšek ve filmu „Dr. Divná láska."

V našich poměrech se samozřejmě nabízí připomínka stranického politického osudu obou posledních prezidentů. Partaje, které vybudovali a vdechli jim život se dnes tváří, jakoby neexistovali. To v lepším případě. V tom horším jim usilovně okopávají kotníky, protože výš jednoduše nedosáhnou. 

Možná to bude i případ Donalda Trumpa. Mnoho Američanů vědělo a mlčky tolerovalo, že nekontrolované nelegální přistěhovalectví podkopává princip tavicího kotlíku a ničí myšlenku legální migrace. Mnozí se obávali, že není otázkou, zda světovou politiku a ekonomiku ovládne Čína, jde pouze o to, kdy se to stane. Miliony Američanů byly unavení nekonečnými válkami na Středním východě, zejména když se ve všech Spojené státy silně angažovaly.

Republikáni věděli, že k záchraně ústavy je nezbytný originalistický soud, nicméně republikánští prezidenti často nominovali soudce s levicově liberálními postoji. Konzervativci přestali brojit proti pozdním potratům, ale obávali se, že přijetí myšlenky plánovaného rodičovství je sebevražedné. Republikáni oprávněně tušili, že jsou vnímáni jako parta aristokratických golfistů, ale báli se změn potřebných k oslovení dělnické třídy, černé i bílé. Byli si vědomi možné podpory ze strany starých Reaganových demokratů, voličů Rosse Perota, koalice Blue Dog a hnutí Tea Party. Ale měli pocit, že řešení, kdy by jim museli splnit část požadavků, by bylo horší než volební prohra.

V roce 2016 tedy odstrčení američtí obyvatelé hledali naději mimo stranické špičky. A ta přišla – pomerančová pokožka, obarvené vlasy, královský přízvuk a vše ostatní……Čím úspěšněji Trump odolával týmu snů Roberta Muellera, snah o impeachment a hroznému roku 2020, tím více se část těch, kteří z jeho úspěchu profitovali, obávala jeho tweetů, chvástání a sebestřednosti. Čím více vzkvétala ekonomika a čím více Trump překalibroval zahraniční politiku a změnil status quo ve vztazích s Čínou a Středním východem, tím více si část veřejnosti mohla dovolit naslouchat stížnostem na Trumpovy domnělé i skutečné excesy. 

Po nejspornějších volbách v historii Spojených států bude nejspíš Trump prohlášen za poraženého - a to i poté, co zvítězil v boji o zastavení amerického posunu doleva. Hollywoodské eposy a dokonce i některé Sofoklovy tragédie mají často pokračování. Snad to bude i případ Donalda Trumpa, i když začátkem roku 2021 bude nucen odjet směrem k západu slunce. Ale možná jenom prozatím, dodává Victor Davis Hanson. Jisté minimálně je, že trumpismus nikam nezmizí a miliony jeho příznivců a následovníků také ne. 

Václav Musílek, právník, ředitel kanceláře Institutu svobody a demokracie (ISDe)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Názory, ParlamentniListy.cz



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Platforma pro sociální bydlení: Na konci roku 2020 mělo díky Housing First stabilní domov 375 domácností

7:38 Platforma pro sociální bydlení: Na konci roku 2020 mělo díky Housing First stabilní domov 375 domácností

Česká města a neziskové organizace úspěšně pokračují v zabydlování rodin i jednotlivců.