Tak kde jsou ty vakcíny? Leyenová a Jourová v problémech. Lžou? Směje se nám i Srbsko

10. 2. 2021 17:07

VHLED MICHALA BOKA Ursula von der Leyenová a Věra Jourová vyrazily informovat Čechy o tom, jak se Evropské unii daří s vakcínami. Má to jeden háček – zase taková sláva to není, a to navzdory předpokladu, že velká a silná EU bude mít lepší vyjednávací pozici. Politolog Michal Bok si povšiml, že například v takové Velké Británii, která se podle názoru mnohých měla po brexitu skoro propadnout do země, jsou na tom s očkováním mnohem lépe. Rychlá smlouva, rychlý start, dobrá organizace. A v takovém Izraeli už proočkovali dvě třetiny populace. Bok proto tyto údaje porovnal s těmi z EU, čísla jsme raději schovali do článku. V současné době je totiž výrazně dál i takové Srbsko. A jako z jiného vesmíru působí třeba číslo ze Seychel. To sice není světová velmoc, ale vakcíny mají. Že by tamní vyjednavači byli z jiné planety?

Tak kde jsou ty vakcíny? Leyenová a Jourová v problémech. Lžou? Směje se nám i Srbsko
Foto: Repro Twitter
Popisek: Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová

Věra Jourová a Ursula von der Leyenová plní plán na 130 %

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se spolu s eurokomisařkou Věrou Jourovou rozhodly prostřednictvím deníku Právo oslovit českou veřejnost a ujistit ji, jak Evropská unie dělá všechno dobře a jak zvládá pandemii koronaviru. Stránky Práva si nevybraly náhodou, právě tento deník, tehdy ještě pod názvem Rudé právo, byl hlásnou troubou propagandy minulého režimu. Dámám se na tuto tradici podařilo navázat, ale asi jinak, než by chtěly.

Anketa

Chcete, aby vláda Andreje Babiše dovládla do voleb?

84%
9%
hlasovalo: 21703 lidí

Pokud byste totiž čekali, že se omluví za to, jak Evropská unie v celé pandemii selhala, jak nebyla schopná včas nakoupit dostatek vakcín a jak i její vinou i v těchto dnech vázne očkování, tak byste čekali marně. Na 4 500 znacích textu včetně mezer z per paní von der Leyenové a komisařky Jourové nejen že nenajdete ani slova omluvy, ale dokonce ani jejich náznak.

Slova jako „je nám líto“, „mrzí nás“ se v textu nevyskytují. V situaci, kdy v důsledku selhání evropských byrokratů zbytečně umírají lidé, by přitom člověk čekal od obou dam alespoň elementární úroveň pokory a sebereflexe. Bohužel, ony se namísto toho rozhodly servírovat nám výmluvy, a dokonce bohapusté lži. Pojďme se ale na to podívat hezky popořadě.

Kolik má vakcín EU?

Obě dámy se rozhodly nás hned na úvod svého psaní zahltit čísly. Například uvádějí, že: „V únoru státy EU obdrží dalších přibližně 33 milionů dávek a v březnu 55 milionů dávek. Ve druhém čtvrtletí roku 2021 by podle střídmých odhadů mělo být dodáno dalších 300 milionů dávek.“ To je sice hezké, ale krása těchto slov poněkud bledne ve světle cudného mlčení obou dam o tom, že momentálně není čím očkovat.

Takže zatímco třeba v Británii, která je skvělá pro srovnání, protože byla ještě donedávna součástí Evropské unie, běží očkování jako na běžícím páse a očkovací dávku už obdrželo více lidí, než kolik má Česká republika obyvatel. V Česku, podobně jako v jiných částech EU, očkování vázne. Takže třeba hejtman Kuba si pravidelně stěžuje, že v jižních Čechách vyočkují dodané vakcíny za pár dnů a pak po zbytek týdne nemají do čeho píchnout.

Čísla a řeči paní von der Leyenové a Jourové tak ve střetu s realitou připomínají třetí a čtvrtý div života v někdejším socialistickém Československu: (3) I když nikdo nic nedělá, plán se plní. (4) I když se plán plní, zboží schází.

Kde bychom byli bez EU?

Obě dámy jsou ale ještě dál, když tvrdí: „Kdyby Evropská komise nákupy centrálně nezajistila pro všechny, mohl by mít přednostní přístup k očkovacím látkám pouze jeden nebo dva státy.“ Pominu, že to je rétorika ve stylu, že bez EU bychom lezli po stromech. Mnohem více by mě totiž zajímalo, kde je pan Cemper a spolu s ním všichni další dezinformátoři a demagogové, kteří tak srdnatě dnes a denně bojují s fake news? Kde jsou, aby zfactcheckovali tenhle v lepším případě blud a v horším případě vědomou lež?

Anketa

Jste pro návrat dětí do škol za podmínek, které určila vláda?

77%
23%
hlasovalo: 5411 lidí

Pojďme to tedy udělat za ně. Takže nám tady paní eurokomisařka se svou předsedkyní tvrdí, že bez EU by nebylo možné se dostat k vakcínám. Které země tedy mají nejvyšší míru proočkovanosti populace? Soudě podle slov obou dam by to všechno měly být členské státy Evropské unie nebo alespoň velké a silné státy, které mají sílu přitlačit farmaceutické firmy ke zdi nebo si spolu s nimi vyvinout nějakou vlastní vakcínu.

V tuto chvíli vede Izrael, který proočkoval 66 % populace, a druhé jsou Spojené arabské emiráty se 45 %. Jistě, obojí jsou to bohaté země, ale ani v jednom případě nelze říci, že by se jednalo o mocnost světového významu, na kterou si tak ráda hraje Evropská unie. Ale pojďme dál. Třetí místo: Seychely se 40 %. To přece není ani nijak bohatá, ani nijak mocná země. Následuje už výše zmíněné Spojené království (19 %), dále USA (13 %) a výčet zemí nad desetinou proočkované populace uzavírá Bahrajn (12 %).

Teprve pak následuje s propastným rozdílem první ze členů EU, Malta, která zvládla naočkovat 9 % své populace. A v těsném závěsu za ní je Srbsko, kde bylo očkováno již 8 % obyvatel. Srbsko, nečlenský stát EU, země mnohem chudší než Česko, země se sedmi miliony obyvatel, je na tom lépe než my.

Česko má totiž v tomto žebříčku pouze 3,4 %, což je jen o něco lepší skóre než Turecko (3,2  %). Pokud to EU tak skvěle zařídila a pokud je pravda, že bez EU by si malé státy ani neškrtly, jak je možné, že Srbové, kteří nejsou v EU, a nemohou se tak těšit z geniálních a božských plodů její politiky, dokázali na hlavu proočkovat dvakrát více lidí než Němci (3,9 %)? A jak je možné, že globálním lídrem je Izrael, který má o milion obyvatel méně než Česká republika? Jak v tomhle světle může obstát tvrzení obou dam, že: „Kdyby Evropská komise nákupy centrálně nezajistila pro všechny, mohl by mít přednostní přístup k očkovacím látkám pouze jeden nebo dva státy?“

Mohla být EU s vakcínami rychlejší?

Věra Jourová a Ursula von der Leyenová dále píšou: „Někteří lidé dnes kritizují nedostatečnou rychlost rozhodování v Evropě. Mohli jsme však opravdu být výrazně rychlejší? Byl by samostatně jednající členský stát rychlejší? Nebo byla by dříve uzavřená smlouva zárukou rychlejší dodávky velkého množství dávek?“ A samy si odpovídají: „Domníváme se, že nikoliv.“

Není to náhodou tak, že nám tady Věra Jourová s Ursulou von der Leyenovou znovu bezostyšně lžou? Skutečně udělala EU vše pro to, aby situaci zvládla, jak se obě dámy tváří? Pojďme si připomenout, jak to se schvalováním a hlavně s objednávkami vakcín skutečně bylo. Zaměříme se přitom na Pfizer a na oxfordskou vakcínu a budeme pro zjednodušení porovnávat pouze mezi EU a Spojeným královstvím. (Ostatně i proto, že právě Británie byla až donedávna členem EU.)

Vakcína Pfizer–BioNTech byla první schválenou západní vakcínou. V Británii získala povolení 2. prosince. A už 8. prosince byla očkována první britská občanka, devadesátiletá Margaret „Maggie“ Keenan, která se tak stala prvním člověkem na světě očkovaným touto vakcínou v „ostrém provozu“ mimo klinické studie. Evropská léková agentura EMA schválila tuto vakcínu až 21. prosince. Podobně oxfordská vakcína, kterou vyvíjela tamní univerzita spolu s firmou Astra Zeneca, byla v Británii schválena 30. prosince. EMA ji však schválila až 29. ledna.

Anketa

Mělo by Česko nasadit ruskou vakcínu Sputnik V ještě před jejím schválením orgány EU?

93%
7%
hlasovalo: 13562 lidí
Smlouvu s AstraZenekou podepsala britská vláda už v červnu 2020. Ve stejné době se se společností dohodla i skupina států EU ve složení: Francie, Německo, Itálie a Nizozemí. Pak se do věci ale vložila Evropská komise, protože to by přece nešlo, aby si členské státy uzavíraly smlouvy na dodávky léků, jak se jim zlíbí. A výsledek? Jednání se protáhlo o dva měsíce a smlouvu s EU AstraZeneca podepsala až na konci srpna, tedy zhruba dva měsíce po Británii. A obdobně to bylo s Pfizerem. Spojené království objednalo vakcíny (v počtu 30 milionů) už v červenci. Namísto toho Evropská komise schválila smlouvu s Pfizerem až 11. listopadu.

A podobně bychom mohli na stůl skládat další a další čísla, ale i bez nich je zřejmé, že EU nepostupovala tak rychle jako Británie. Britská strategie byla prostě lepší. To se holt může stát a nebyla by žádná ostuda to přiznat. Přece jen, pandemii takového rozsahu jsme tady sto let neměli. Tak je vcelku přirozené, že někdo to zvládne líp a někdo hůř. Přiznat chybu, zvláště za takových okolností, není žádná ostuda. Bohužel Věra Jourová a Ursula von der Leyenová se místo toho tváří jako mistryně světa a lakují situaci narůžovo. A to ostuda je.

Infobox

Mapa Evropy

Michal Bok (*1988)

(*1988) Na Univerzitě Karlově vystudovaný politolog. Milovník historie, dobrého jídla, cestování a zahradničení.

Dlouhodobě žije v zahraničí. Píše pod pseudonymem, protože nechce svého zaměstavatele vystavit tlaku politicky korektních aktivistů.

Jak chce EU zajistit více vakcín?

Obě dámy sice připouštějí, že by bylo možné situaci do budoucna zlepšit, ale řešením v jejich podání má být více byrokracie. Říkají: „Z tohoto důvodu jsme zavedli mechanismus transparentnosti a povolování, abychom měli přehled o tom, co bylo doposud vyvezeno a co vyvezeno bude.“ To v překladu do češtiny znamená, že předpokládají, že lidé, kteří byli neschopní zařídit, co zařídit měli, to teď zařídí jinak a líp a my jim to máme věřit. To je přece stejná logika jako udělat náčelníkem hasičů pyromana a pak mu věřit, že sice jednou podpálil stodolu, ale podruhé to už neudělá.

Ostatně dosáhla snad Británie lepších výsledků díky větší byrokracii? Vůbec. V Británii úřadovala jiná dáma – Kate Bingham. Není to žádná byrokratka, a dokonce ani odbornice na vakcíny, ale investorka, která se specializuje na investice do biotechnologií. Konzervativní vláda Borise Johnsona jí dala k dispozici balík peněz a paní Bingham šla a začala nakupovat. Řídila se logikou, že je potřeba mít co nejvíce želízek v ohni, a investovala tak do všech možných vakcín. Díky tomu má dnes Británie čím očkovat.

Vezme si z tohoto úspěšného příběhu Evropská unie ponaučení? Vypadá to, že ne. Evropská komise totiž sází stále více na systém centrálního plánování, ve kterém se spoléhá na to, že pár chytrých hlav dá hlavy dohromady a vymyslí, co všichni ostatní mají dělat. A když to náhodou nevyjde, tak je potřeba dále posílit byrokracii a utužit centralismus.

Podobný přístup kdysi zkoušel Sovětský svaz a byl v tom tak úspěšný, že už byste ho dneska vyjma historických atlasů hledali na mapách marně. Věra Jourová a Ursula von der Leyenová se ale hájí: „Výroba nové vakcíny je velmi složitou záležitostí.“

Když to člověk slyší, nemůže si nevzpomenout na Milouše Jakeše a jeho slavný „jako kůl v plotě“ projev na Červeném Hrádku: „To není jednoduchý proces, ta přestavba, není. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná, a proces, do kterýho mohou vstoupit nepřátelé. A vypadají přitom jako přátelé, určitou dobu.“ Svoje psaní zakončují obě dámy výzvou v tom smyslu, že je potřeba se semknout. A v tomhle jediném asi mají pravdu. V tuhle chvíli by bylo nejlepší, kdyby se ty dvě chytily za ruce, semkly se a společně táhly do pryč.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Michal Bok



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Už se bouří i malé děti. Vzkaz od 10leté holčičky: Jste blbci!

8:22 Už se bouří i malé děti. Vzkaz od 10leté holčičky: Jste blbci!

REPORTÁŽ Několikaměsíční izolace a stále nejasný návrat do škol dopadá i na děti, které dosud „držel…